Okolí
Cisterciácký klášter Zlatá Koruna
Klášter Zlatá Koruna se nachází asi 8 km od Českého Krumlova v katastru obce Zlatá Koruna. Budovy kláštera jsou z velké části středověké (kostel, ambit, kapitulní síň, kaple Andělů Strážných, opatství), částečně barokně upravené. V historické části obce jsou zachovány další gotické budovy včetně laického kostela sv. Markéty a zbytků opevnění. Klášter ve správě Národního památkového ústavu je přístupný veřejnosti.
(zdroj Wikipedie)
obec Černice
Černice je malá vesnice, část obce Mojné v okrese Český Krumlov. Nachází se asi 2 km na západ od Mojného. Je zde evidováno 46 adres. Trvale zde žije 35 obyvatel.Ves byla poprvé zmíněna roku 1315 v majetku zlatokorunského kláštera. Raně gotický kostel sv. Máří Magdalény z doby okolo roku 1250 byl přestavěn v letech 1483-1491. Na místě dnešního kostela se dříve rozkládalo hradiště.
(zdroj Wikipedie)
obec Čertyně
Čertyně je malá vesnice, část obce Dolní Třebonín v okrese Český Krumlov. Nachází se asi 3 km na severozápad od Dolního Třebonína. Je zde evidováno 27 adres. Trvale zde žije 31 obyvatel. K zajímavostem patří usedlost čp. 3, klenuté pozdně gotické vjezdy s lomenými oblouky v čp. 10, starobylá sýpka v čp. 11, štít usedlosti čp. 2 s renesančními prvky a kamenná boží muka z r. 1608 u cesty směrem na Opalice.
(zdroj Wikipedie)
obec Krnín
Ves je údajně uváděna mezi původními sídlišti kmene Doudlebů. Ve středověku velmi trpěla za válečných událostí. Roku 1394 byla ves zcela popleněna vojáky Jana Zhořeleckého, bratra krále Václava IV. Vojsko čítalo 30 tisíc žoldnéřů a táhlo proti Jindřichu z Rožmberka, představiteli odbojné Panské jednoty proti králi. V dalším roce prodal Jindřich z Rožmberka část Krnína – 4 lány (nyní č. p. 1 a 3), po několika převodech se stal vlastníkem tohoto majetku krumlovský prelát. Dolní část Krnína patřila Holkovcům z Holkova. Roku 1513 prodal poslední Holkovec Matěj zbytek svého panství Jiříku Kunáši z Machovic. Machovický rod držel tento majetek do roku 1757, kdy se dostal do vlastnictví zlatokorunského kláštera. Po zrušení kláštera 10. 11. 1785 přešla pak tato část Krnína k panství krumlovskému. Krnín byl v roce 1995 vyhlášen vesnickou památkovou zónou. Zemědělská usedlost č. p. 3 je od července 2010 národní kulturní památkou a venkovská usedlost č. p. 1 je kulturní památkou.
(zdroj Wikipedie)
Miloš Hlávka CC BY 3.0
Keltské oppidum Třísov
Oppidum Třísov je keltské opevněné hradiště v katastrálním území Třísov obce Holubov, okres Český Krumlov. Jedná se o nejjižnější oppidum na území Čech. Bylo důležitou stanicí na Vltavské obchodní stezce, po které se dovážela sůl ze solných polí v oblasti Alp přes Vyšebrodský průsmyk, podél Vltavy kolem keltských oppid Nevězice, Hrazany, Závist a dále přes Podkrušnohoří až na germánská území. Oppidum se nachází v Jihočeském kraji, 13 km jihozápadně od Českých Budějovic, zhruba mezi vlakovou stanicí ve stejnojmenné vsi Třísov a zříceninou hradu Dívčí kámen. Je umístěno v hrdle meandru Vltavy nedaleko soutoku s Křemžským potokem. Nejvyšší bod oppida se nachází v 551 metrech nad mořem, od hladiny Vltavy jej odděluje velmi příkrý 120 metrů vysoký sráz. Toto návrší bylo velmi vhodné pro vybudování hradiště nejen z důvodu dobré strategické polohy (35 km severně od Vyšebrodského průsmyku), ale i z důvodu naleziště grafitu a železné rudy.
Nejstarší doklady o osídlení území okolo Třísova pochází z doby bronzové (cca 2200–750 př. n. l.) a je reprezentováno nálezy keramických nádob, bronzových zbraní a šperků.
Po polovině 2. století př. n. l. zde existovalo keltské osídlení v podobě výšinného osídlení nad břehem Vltavy bez jakéhokoli opevnění. Kolem roku 120 př. n. l. byla zahájena stavba hradeb s kamenným lícem. Postupem času se sídlo rozrůstalo a svůj největší rozkvět zaznamenalo v 1. století př. n. l., kdy celková fortifikovaná osídlená plocha zaujímala 26 hektarů.[2] V době největšího rozkvětu byl Třísov důležitým regionálním centrem, ale netěšil se takové důležitosti jako ostatní oppida (Stradonice, Závist, Hrazany); hrál však významnou roli v dálkovém obchodu i náboženském životě keltské společnosti. Jeho obyvatelé se zaměřovali především na řemeslnou výrobu než na zemědělskou činnost, z čehož plyne, že museli být víceméně závislí na zemědělských osadách tvořících jeho zázemí.
Zánik Třísova byl podobný jako u severněji položených Hrazan: obyvatelé oppidum opustili na přelomu letopočtu a odnesli s sebou téměř všechen majetek. Důvodem byla expanze germánských kmenů na české území, kterému už nebyla tehdejší vyspělá keltská společnost schopna čelit. Tím se historie třísovského oppida uzavřela.
(zdroj Wikipedie)
Keltské kameny Štěkře
Obřadní místa současných pohanů
©2016 Pavel Pokorný
Dívčí Kámen
Dívčí kámen (též Maidstein nebo Menštein) je zřícenina gotického hradu u městečka Křemže v okrese Český Krumlov. Stojí v nadmořské výšce 470 m na skalnatém vrchu ze tří stran obtékaném Křemžským potokem u jeho soutoku s Vltavou. Místo, na kterém hrad stojí, bylo osídleno již v pravěku. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR a jeho okolí je od roku 1952 součástí stejnojmenné přírodní rezervace.
(zdroj Wikipedie)
zdroj Wikipedie volná licence
©2016 Pavel Pokorný
Kleť
Kleť (německy Schöninger) je s nadmořskou výškou 1083 m n. m. nejvyšší hora Blanského lesa, který je součástí Šumavského podhůří. Leží 6 km severozápadně od Českého Krumlova a 18 km na jihozápad od Českých Budějovic.
Na jejím vrcholu stojí nejstarší kamenná rozhledna v Čechách – Josefova věž, a roubená horská chata s restaurací chráněná jako kulturní památka – Tereziina chata.
(zdroj Wikipedie)
Český Krumlov
Český Krumlov (německy Böhmisch Krumau, popřípadě Krummau) je okresní město v Jihočeském kraji, 22 km jihozápadně od Českých Budějovic. Rozkládá se pod hřebenem Blanského lesa a protéká jím řeka Vltava. Jedná se o významné turistické a kulturní centrum jižních Čech.
V minulosti byl Český Krumlov sídelním městem mnoha mocných českých rodů – Vítkovců, Pánů z Krumlova, Rožmberků, Eggenberků a Schwarzenberků, které cíleně pečovaly o jeho výstavbu a reprezentativní charakter. Český Krumlov byl zároveň hlavním správním centrem Rožmberského dominia a do roku 1918 i Krumlovského vévodství a Dominia schwarzenberského.
Středověké centrum města, které obklopuje meandry Vltavy, je od roku 1963 městskou památkovou rezervací a od roku 1992 je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO. V roce 2003 bylo městskou památkovou zónou vyhlášeno předměstí Plešivec (jižně od historického jádra). Český Krumlov se stal také dějištěm několika filmů a během roku město hostí řadu kulturních akcí a festivalů – Slavnosti pětilisté růže, MHF Český Krumlov, Rallye Český Krumlov.
Spolu s dalšími městy Šumavského podhůří jako Sušice, Vimperk, nebo Prachatice bývá nazýváno Branou Šumavy. Na přelomu 19. a 20. století byl Český Krumlov zvláště mezi šumavskými spisovateli a básníky vnímán jako hlavní město Šumavy, jímž se v roce 1918 Český Krumlov po dobu existence Šumavské župy i nakrátko stal.
(zdroj Wikipedie)
©2016 Pavel Pokorný
Hluboká nad Vltavou
Hluboká nad Vltavou (německy Frauenberg, dříve Fronburg) je město ležící v okrese České Budějovice v Jihočeském kraji, po obou březích řeky Vltavy zhruba 9 km severně od Českých Budějovic. Počátkem roku 2014 zde žilo přes 5 tisíc obyvatel (v roce 2007 jich bylo 4921) a město se tak posunulo podle počtu obyvatel na 3. místo v okrese České Budějovice. Katastrální výměra 9112 ha činí z Hluboké po Lišově druhou nejrozlehlejší obec Českobudějovicka.
Z turistického hlediska je Hluboká nad Vltavou velice atraktivní, největším lákadlem pro návštěvníky je novogotický zámek Hluboká. Krom toho se zde nacházejí další atraktivní cíle: Zoo Ohrada, přepychové golfové hřiště, Knížecí dvůr, Alšova jihočeská galerie a jeden z nejkomplexnějších sportovně relaxačních areálů v České republice. Přibližně dva kilometry jihozápadně od města se nachází druhý největší rybník České republiky Bezdrev, na němž se hojně provozují vodní sporty, například jachting. Na Podskalské louce se v letech 1972-1999 každoročně pořádaly dostihy. Na přelomu let 1999/2000 bylo závodiště upraveno na golfové hřiště.
(zdroj Wikipedie)
Jitka Erbenová CC BY-SA 3.0
Lipenská přehrada
Lipno, Údolní nádrž Lipno, Lipno I či lipenská přehrada je vodní dílo vybudované na řece Vltavě v letech 1952–1959. S rozlohou 48,7 km2 jde o největší přehradní nádrž a vůbec o největší vodní plochu na území České republiky (díky čemuž bývá také občas označována za české či jihočeské moře). Délka vzdutí dosahuje 42 km. Nejširší je nádrž u Černé v Pošumaví, kde se rozlévá až na 5 km. Na pravobřežní straně zasahuje až k státním hranicím s Rakouskem. Sypaná hráz s těsnícím jádrem se nachází v obci Lipno nad Vltavou, a je vybavená ocelovými kesony a betonovými výpustěmi. Koruna hráze se nachází na kótě 729 m n. m. Výška hráze je 25 m. Délka hráze je 296 m.
(zdroj Wikipedie)
zdroj Wikipedie CC BY-SA 3.0
Stezka korunami stromů Lipno
Stezka korunami stromů je 675 metrů dlouhá dřevěná stezka na vrchu Kramolín u Lipna nad Vltavou s několika adrenalinovými a didaktickými prvky, s vyhlídkovou věží a s 52 metrů dlouhým suchým tobogánem (český rekord). Celá stezka je podpírána 75 sloupy, dřevěná lávka postupně stoupá mezi korunami smíšeného lesa do výšky cca 25 metrů. Odtud stezka pokračuje do devítihranné vyhlídkové věže s průměrem 24 metrů. Na první vyhlídkové patro věže do výšky 37 metrů vede točitá lávka, na nejvyšší bod věže ve výšce 40 metrů pak pokračuje krátké schodiště (19 schodů).
(zdroj Wikipedie)
zdroj Wikipedie CC BY-SA 3.0
Čertova stěna
Čertova stěna-Luč je národní přírodní rezervace o rozloze 140 ha nacházející se podél úseku řeky Vltavy mezi Loučovicemi a Vyšším Brodem. Vznikla v roce 1992 sloučením státních přírodních rezervací Čertova stěna (založena 1956 na pravém břehu řeky, rozloha 10 ha) a Luč (založena 1934 na levém břehu řeky, rozloha 95 ha). Rezervace byla roku 2005 rozšířena v oblasti pravého břehu a byl do ní také zařazen tok Vltavy mezi vlastním kamenným mořem a Loučovicemi.
Chráněné území zabírá kaňonovité údolí Vltavy včetně nezpevněných suťovitých stěn periglaciálního původu a říčního koryta nazývaného v tomto úseku Čertovy proudy. Řečiště je charakteristické nakupením obrovského množství balvanů. Většinu skalního podkladu tvoří žula, konkrétně dvojslídný granit eisgarnského typu až adamellit.
Ve vrcholových partiích Luče a Čertovy stěny se nacházejí mohutné skalní útvary (mrazové sruby, skalní hradby a izolované skály – tory). Nejznámější je vrcholová skalní hradba Čertovy stěny s mohutným balvanem zvaným Ďáblova kazatelna, o kus dále se nachází vrch Strašidelník pokrytý dosud stojícími mrtvými kmeny stromů, které padly za oběť požáru v roce 1988. Oba tyto impozantní útvary se tyčí nad řekou a poskytují turistům neuvěřitelně působivý pohled dolů i na skalní útvary Luče na protější stěně údolí. Velká část obou svahů je tvořena kamenným mořem.
(zdroj Wikipedie)
zdroj Wikipedie CC BY-SA 3.0
Schwarzenberský plavební kanál
Schwarzenberský plavební kanál (dříve Schwarzenberský průplav) je vodní kanál na Šumavě spojující jeden z přítoků Studené Vltavy a rakouskou řeku Große Mühl, přítok Dunaje, čímž propojuje úmoří Severního a Černého moře. Byl vystavěn na žádost knížete Jana Nepomuka I. ze Schwarzenbergu pod vedením Josefa Rosenauera. Celková délka kanálu činí 44 km, přičemž v blízkosti osady Jelení vede tunelem dlouhým asi 400 m.
Kanál sloužil k plavení dříví od roku 1793 do roku 1962, tedy téměř 170 let, a v době předválečné patřil mezi největší chlouby schwarzenberských panství. V období komunismu se však kanál neudržoval a na mnoha úsecích byl zanešen a poničen. V současnosti je zrekonstruováno na 15 km z původní délky a dané části jsou prohlášeny technickými památkami. Vedle tohoto kanálu existuje na Šumavě ještě druhá menší vodní cesta financovaná Schwarzenbergy – Vchynicko-tetovský kanál, jehož stavby se taktéž zhostil Josef Rosenauer.
Podél toku Schwarzenberského kanálu vede několik pěších a cyklistických tras včetně nejstarší turistické trasy na Šumavě – Medvědí stezky.
(zdroj Wikipedie)
Rožmberk
Rožmberk nad Vltavou je město v Šumavském podhůří na Českokrumluvsku. Jeho historické jádro bylo prohlášeno městskou památkovou zónou. Střed města je vzdálen 23 km jižně od Českého Krumlova a 7 km severovýchodně od Vyššího Brodu. Rožmberk je 5. nejjižnější obcí v ČR a nejmenším městem v Jihočeském kraji.
Poprvé je zdejší hrad písemně zmiňován v roce 1250. Založil ho syn Vítka z Prčice z rodu Vítkovců. Městečko v podhradí založil v roce 1262 Vok z Rožmberka. Již dříve však v místech nižšího vltavského brodu stávala osada na stezce z Netolic do Lince. Ta poté s nově vzniklým městečkem splynula.
(zdroj Wikpedie)
Ondřej Koníček volné dílo
Vyšší Brod
Vyšší Brod (německy Hohenfurth) je malé město v jižních Čechách. Leží na řece Vltavě na nejvýchodnější výspě Šumavy (okolní oblast se nazývá Vyšebrodsko). Je nejjižnější obcí ČR; nejjižněji položený bod se nachází na katastru místní části Studánky, 48°33′9″ s. š., 14°19′59″ v. d.
Město je turisticky velmi atraktivní: Nachází se v něm cisterciácký vyšebrodský klášter a začíná zde díky Lipnu prakticky neustále splavný úsek toku Vltavy, který je nejnavštěvovanější vodáckou trasou v České republice. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.
(zdroj Wikpedie)
Mgr. Zdeněk Kubeš CC BY 3.0
Plešné jezero
Plešné jezero (dříve Plekenštejnské jezero, něm. Plöckensteinsee nebo Plöckensteiner See) je jezero na Šumavě v Jihočeském kraji v České republice. Leží v nadmořské výšce 1090 m, má plochu 7,48 ha, obvod 1242 m a největší hloubku 18,30 m. Objem zadržované vody představuje 617 000 m³. V r. 1911 byla na hrázi postavena Lucemburská chata, později majetek Klubu českých turistů. Po r. 1948 ji zabrala Pohraniční stráž a upravila ke svým účelům. Pohraniční stráž svoji budovu roty opustila, poté byla v r. 1989 zbořena. Správa Národního parku provedla v roce 1999 opravu hráze a prostoru alespoň zčásti navrácen přírodní ráz. Nad severozápadním břehem jezera, vysoko na vrcholu boční skalní stěny karu, stojí Stifterův památník. Dnes patří Plešné jezero k nejnavštěvovanějším místům Šumavy, protože pohled na hladinu s impozantní jezerní stěnou v pozadí je velmi atraktivní.
(zdroj Wikipedie)
zdroj Wikipedie volné dílo
Novohradské hory
Novohradské hory (německy Gratzener Bergland; také Freiwald) jsou geomorfologický celek a pohoří nacházející se na hranicích Česka a Rakouska. Jedinečnost Novohradských hor spočívá především ve vzácně zachovalé přírodě, která na české straně zůstala ušetřena zásahů člověka díky své poloze v bývalém pohraničním pásmu. V roce 2000 zde byl vyhlášen Přírodní park Novohradské hory. V Novohradských horách pramení Lužnice, Malše, Stropnice, Černá a Pohořský potok.
(zdroj Wikipedie)
zdroj Wikipedie CC BY-SA 2.5
Římov
Římov je obec ležící v okrese České Budějovice asi 14 km jižně od Českých Budějovic v nadmořské výšce 480 m. Má 734 obyvatel a jeho katastrální území zaujímá rozlohu 1 528 ha. Skládá se z částí Branišovice, Dolní Stropnice, Dolní Vesce, Horní Vesce, Kladiny a Římov. V obci se nachází poutní kostel Svatého Ducha, Loreta (Svatá chýše) a železniční muzeum Roubenka, v okolí obce je křížová cesta a vodní nádrž Římov.
(zdroj Wikipedie)
Mgr. Zdeněk Kubeš CC BY 3.0
Pěší turistika a cyklistika po Šumavě
zdroj wikipedie volné dílo
